A to pozitivum právě byly paruky. Ale nebylo to hned jednoduché. Vše mělo svůj čas a i teď jsou situace, kdy ještě úplně Alopecii nezvládám. Je to ale normální, není nutné se za to na sebe hněvat.
Když jsem zjistila, že již ložiska nelze zakrývat přečesáním zbylých vlasů, rozhodla jsem se pro nošení šátku. Byla jsem přesvědčená, že si paruku nikdy na sebe nevezmu. Věděla jsem, že to bude poznat, že lidé budou pokukovat a hodnotit můj vzhled. Takže jsem na nějaký čas nosila šátky, které sice byly pohodlné, výrazně levnější než paruky, ale i tak jsem se v nich necítila dobře. Necítila jsem se jako žena. Cizí lidi na ulici mě kolikrát zastavovali a smutně pokyvovali hlavou „…tak mladá…“ s domněnkou, že jsem smrtelně nemocná. Při hledání práce jsem narážela i na odmítání, z důvodu nošení šátku.
Když začaly padat i řasy a obočí, vzala jsem na milost paruky, které sice nebyly podle mých představ, ale byla jsem překvapená, že nošení paruk není až tak špatné. Alespoň trochu jsem mohla zapomenout, že nějaký problém s vlasy je. Více jsem se začlenila do „normální“ společnosti a nikdo nekoukal.  A teď, o pár let později, se dokonce cítím moc dobře a připadám si krásnější. Většinou si lidé ani nevšimnou, že s vlasy není něco v pořádku. V parukách se konečně mohu chovat, jako když jsem ještě měla vlasy své. Momentálně jsem ale dospěla i do bodu, kdy se učím chodit ven i bez vlasů a např v létě je to tak příjemné, nepařit se v paruce. I když paruky moc ráda nosím, v létě je věším na hřebík a chodím jen tak :).

Zjistila jsem, že na českém trhu je spousta prodejců, výrobců paruk, takže jsem postupně zkoušela, jaké by se mi nejvíce líbily. Jenže. Stále jsem nebyla spokojená. Vzhled (který byl pro mě tím hlavním) nebyl takový, jaký bych si představovala. Paruky byly mohutné, těžké, byly nositelné pouze s ofinou, pokud neměly ofinu, bylo to opravdu nevzhledné. Ty, které byly vzhledově pěkné, byly ale zase moc drahé. Tak jsem zkoušela různé možnosti od těch nejlevnějších po ty nejdražší a vždy jsem narazila na něco co mě nesedělo.

Vzhledem k mé osobní zkušenosti se ztrátou vlasů vím, jak je tato problematika osobní a citlivou záležitostí, i mně samotné při prvním výběru paruky nebylo příjemné sundat šátek před cizími lidmi, prodavačkami, byť moc milými.  Proto jsem začala právě tyto paruky, které sama mnoho let nosím, prodávat a nabízet dalším potřebným. Vzhledem k tomu, že sama mám osobní zkušenosti s nošením paruk, mohu tak lépe poradit klientkám jak na paruky, jak o ně pečovat a co je pro paruky vhodné a co už naopak ne. A klientky se stále rády vrací protože mají u mne tu osobní zkušenost a individuální přístup ke každé včetně příjemného prostředí, kde jsou jen ony a já a nikdo nikoho nesoudí a nikdo se nemusí cítit trapně, nebo nepříjemně.

Doufám tedy, že v parukách, tak jako já, naleznete zalíbení a chuť znovu objevovat samy sebe. A budu moc ráda, pokud dorazíte ke mě do salónu vyzkoušet paruky, nebo se zkrášlit permanentním make-upem